Reakce na homeopatickou léčbu
Nedělám to často a ani tímto příspěvkem nechci zakládat novou tradici. Nicméně bych se chtěla podělit o velkou radost, která mě opanuje pokaždé, když mám možnost být přítomna tomu zázraku, kdy pacient (i) pod vlivem homeopatické léčby nastoupí správný směr, vrátí se k sobě, pochopí smysl … a začne se uzdravovat na všech úrovních.
A tak si dovolím na tomto místě ocitovat email jedné pacientky. Nejde o žádnou kasuistiku, a tak není ani podstatné, jaký lék paní a její dcerka dostaly. Nicméně pro úplnost uvedu, že u obou to byl ode mě druhý lék, přičemž paní už jich při našem prvním setkání za sebou měla pěknou řádku.
Jsem přesvědčená, že nejde o ojedinělý vývoj homeopatické léčby. Ne každý klient však má předpoklady a dá si tu práci, aby to takto pěkně sepsal. Proto svojí klientce tímto děkuji. 🙂
Dále cituji:
„Dobrý večer, milá paní Marušáková,
cítím potřebu Vám napsat, jak se u nás dál vyvíjí Vámi doporučená homeopatická léčba. Ať máte zpětnou vazbu.
Psala jsem Vám naposledy před měsícem a nebyl to příliš pozitivní email. Necítila jsem se v té době moc dobře a popsala jsem to popravdě tak, jak to bylo. Zkrátka jsem byla „rozhozená“ a špatně naladěná, téměř s depresivními stavy.
Teď s odstupem několika týdnů můžu říct, že to bylo jen přechodné období. Dost možná právě vlivem těch homeopatik – jak to u nich občas bývá, že se stav přechodně zhorší. Protože asi 14 dní od doby, co jsem email odeslala, nastal přelom a já se najednou začala cítit stále lépe. Skoro ze dne na den. Vysvětlit si to neumím, ale bylo to tak. Shodou okolností ta změna k lepšímu nastala v době, kdy jsem nasadila dceři Váš nový lék (na to noční svědění), najednou jsem ucítila vnitřní úlevu, uvolnění a nával energie a pozitivní nálady. A ta trvá doteď. Navíc dcerka se postupně přestávala v noci škrábat, nemůžu zatím posoudit, zda to bylo pouze vlivem homeopatik a zda zlepšení bude trvalé a jestli se to někdy může vrátit v souvislosti s nějakým vlivem v jejím životě, ale důležité je, že teď změnu k lepšímu pozorujeme. Škrábance po těle zmizely a naposledy drbání hlásila babička, když u ní malá spala asi před 10 dny, doma pak už muž nic nevysledoval (spává s ní v pokoji nejčastěji on, já jsem s miminkem v ložnici). I kdyby to ještě nebylo trvalé a stoprocentní, tak i z tohoto zlepšení máme velkou radost. Lék jsem jí dala zatím jen dvakrát s odstupem asi 10 dní. Zatím to tak cítím a další dám, pokud přijde intuice.
Dokonce se začaly dít další pozitivní věci v našem životě, např. se velmi vylepšily mé vztahy s rodiči (se sestrou zatím ne, ale to mě nemrzí, navíc věřím, že i to přijde, až bude ten pravý čas). Daří se mi vyklízet byt od starých věcí, od kterých se konečně dokáži citově odpoutat – plním popelnice a kontejnery vším možným a tím se čistím i vnitřně, miminko je úžasné a zdravé, takže to samo o sobě je radost…. A pak přišla první výhra – manžel vyhrál opravdu velkou televizi (malé kino), což je impulsem k přestavbě obýváku, ve kterém jsem se už déle necítila dobře, nebylo to ono a stále jsme se nemohli „rozhoupat“ s tím něco dělat a řešení teď přišlo samo… A ve stejném týdnu další výhra, opravdu velká, spolu s mužem jsme soutěžili ve fotosoutěži a vyhráli jsme 1. cenu – zbrusu nové auto. Minulý týden jsme ho slavnostně přebrali. Mám totiž znovu chuť naplno tvořit a do té výherní fotky jsem dala veškerou radost, energii a nápad, manžel to pak krásně nafotil a doladil a povedlo se. Z několika tisíc fotografií byla naše vybraná jako nejlepší. Radost obrovská. Takže vše se k lepšímu obrací. 🙂
Chtěla jsem Vám tedy sdělit, že to, co jsem psala minule, sice tak opravdu bylo, ale bylo to přechodné, i když pro mě dost náročné. A jsem ráda, že jsem to napsala, je tak aspoň dobře vidět ta změna. 🙂 Věřím, že Vámi doporučená léčba udělala mnoho a velmi Vám za to děkuji.
Za sebe i dcerku. 🙂 “
Celé povídání vnímám mj. jako povzbuzení pacientům, kteří se rozhodli pro celkovou homeopatickou (ale vlastně jakoukoli) léčbu. Je fajn, když si uvědomíme, že hlavní zodpovědnost je na každém z nás. Nic, co opravdu stojí za to a má trvalejší hodnotu a platnost, se nerodí z minuty na minutu. A že ne někdy, ale vždycky i cesta je cíl. 🙂
Mějte se skvěle, buďte zdrávi a neztrácejte naději.