Případ dotěrného hmyzu
Tak si vám večer sedím u počítače a připravuju přednášku k systému rostlin v homeopatii. Prokousávám se druhým sloupcem (teprve!), dohledávám zástupce, fotky do prezentace … Snažím se pro přiblížení a demonstraci vybírat známé a osvědčené léky, když tu mi padne zrak na zkratku Calad. Chci přeskočit a pokračovat, protože tohle rozhodně není známý lék. Pořád si opakuju calad, calad, calad, kde já jsem to už slyšela? A docela nedávno??? Mám to!
Minulý týden jsem byla s kamarádkou na pravidelné středeční kafíčko. Důležité je zmínit, že tato kamarádka před několika lety absolvovala kurz akutní homeopatie, a přestože není s metodou v každodenním kontaktu, velmi dobře se orientuje a v případě potřeby dokáže sobě i svému okolí účinně pomoci. Tak by to ostatně mělo být. Za ty roky už si stačila pořídit solidní zásobičku homeopatických léků a taky ví, jak se v případě potřeby dostat co nejrychleji k léku, který dosud neměla důvod zakoupit. Kromě léků si postupně pořizuje také užitečné homeopatické příručky. A právě tato kamarádka měla před několika týdny problém s hrozivě vypadajícími a bolestivými štípanci poté, co byla proti své vůli kontaktována s hmyzem neznámého původu. Vždycky zkouší, co ji v souvislosti se symptomy napadne jako první, všechny modality v hlavě opravdu nenosí. A tak postupně vyzkoušela Ledum palustre, Apis, (ten i lokálně ve formě gelu), Cantharis, to vše bez výraznějšího efektu. Protože neměla celkové příznaky sepse, vyloučila Baptisii, Pyrogenium a podobné léky. Ale okolí vpichu vypadalo vážně nehezky. Výrazně rudá skvrna se rozlezla téměř po celém předloktí. To celé doprovázeno nápadným otokem, svěděním, pálením a bolestivostí. Usoudila tedy, že by bylo vhodné nahlédnout do knih. Volba padla na příručku MUDr. T. Karhana Homeopatie a děti. Do oka ji udeřil jeden řádek z tabulky: „U velkých kožních reakcí – komáři, muchničky! Caladium seguinum.“ Volba byla jasná. Lék v jedné dávce užila večer, ráno se vzbudila s úplně jinou končetinou – zcela zmizelo pálení a svědění, skvrna výrazně vybledla a otok byl sotva znatelný. Zopakovala ještě jednu dávku a během dne několikrát potřela homeopatickou mastí obsahující léky z traumatické řady v nízkých ředěních. Do večera předloktí vypadalo jako před hodováním nezvaných návštěvníků.
Tento lék najdeme v systému Michal Yakir ve druhém sloupci. K jeho základním charakteristikám patří téma hranic. U řady léků tak objevíme hodně podobné energie jako u léku Phosphorus a fosforických sloučenin. Na fyzické úrovni představuje naši základní hranici kůže, proto léky spadající do této skupiny mají výraznou afinitu ke kůži a všem jejím patologiím, jak s mírnou nadsázkou uvedla na bratislavském semináři M. Yakir: „Může jít o cokoli na kůži – od kopřivky po rakovinu.“
Z botanického pohledu se jedná o druh dieffenbachie a patří do čeledi Araceae, řádu Arales, třídy Liliopsida (jednoděložných). V systému Jana Scholtena najdeme tento lék pod číslem 632.11.03.
Homeopatičtí nadšenci mohou dohledat podrobnosti na webu: www.qjure.com, kde rostlinku objeví pod názvem Dieffenbachia seguine.
Případ mojí kamarádky uvádím jako povzbuzení pro ty, kdo mají občas tendence házet flintu do žita, a také jako potvrzení faktu, že když vám nějaký lék na konkrétní potíž nezabere, neznamená to, že homeopatie nefunguje. Jenom je v tomto případě třeba dohledat přesnější lék.
P.S. Všimněte si na náhledovém obrázku nápadně rudé kresby na listech. Nádherná signatura! 🙂