Příčiny a homeopatická léčba lymské boreliózy

Jak jsem v jednom z minulých článků slíbila, vracím se nyní k tématu lymské boreliózy. Usilovně se snažím vyhýbat mnohostránkovým rozborům, abych nepokoušela čtenářovu trpělivost. Proto jsem téma rozdělila. Jenomže když jsem si začala v hlavě tvořit osnovu tohoto článku, bylo mi jasné, že to stejně do jedné stravitelné stránky A4 nenahustím. Pokusím se zbytečně neopakovat a nerozvádět to, co již bylo popsáno v článku Strašák jménem klíště, nicméně se obávám, že některým spojovacím vláknům se nevyhnu. Tak pojďme na to.

Napadlo vás někdy položit si otázku, proč ten člověk (já, ty, on …) onemocněl touto nemocí? Už vidím, jak se někteří chytají za hlavu, obracejí oči v sloup, popřípadě procedí mezi zuby něco jako tsss, to je přece jasné! Přisálo se na něj klíště (popřípadě jiná potvůrka), ta na něj přenesla původce této nemoci (některou z borrelií) a další scénář už všichni známe. A napadlo vás někdy se zeptat, proč se to klíště přisálo právě na tuto osobu? Zase hloupá otázka! Tak jinak. Byli jste někdy svědky situace, kdy se v jistém teritoriu pohybovala skupinka lidí (úplně stačí dva) přibližně stejně oblečená, provozující podobnou činnost a při příchodu domů byl jeden z nich zralý na transfuzi, soudě podle množství přisátých parazitů, zatímco ostatní neměli klíště ani jedno? Tak to je jeden námět k úvaze.

Nabízím také další. Představte si modelovou situaci. Ve zmíněné skupince si jedno až x klíšťat odnesli dva lidé. Oba minimálně jedno odhalili s velkým zpožděním, tj. později jak za 24 hodin. Dále připusťme, že obě klíšťata byla infikovaná. Myslíte si, že je nad slunce jasnější, že oba tito lidé stoprocentně onemocní lymskou boreliózou? Na základě svých zkušeností a souboru přesvědčení si troufám odhadnout, že NIKOLI. Řekla bych, že trénovanější čtenář už tuší, kam asi mířím. „Ale počkej, toto přece nemyslíš vážně! Nechceš tu do nás hustit něco o hlubších (já se skoro bojím použít to slovo duchovních) příčinách lymské boreliózy? Že ne? Dobře, jsme třeba ochotni připustit, že to platí pro nějaké chronické nemoci, ale toto? Infekční původce je přece jasný. Tady viníka najdeme lehko. Tak proč se proboha patlat v nějakých duchovních příčinách?!“ Smůla. Já se patlat chci, protože jsem nabyla dojmu hraničícího s jistotou, že to smysl má. Nečiním si nárok na všeobecný souhlas a žádám laskavého čtenáře, pokud si chtěl tento článek přečíst jenom s ohledem na možnosti homeopatické léčby, ať tuto pasáž prostě přeskočí.

Začnu zlehoučka, pozvolna, opatrně. Život mě řadou příjemných, méně příjemných i přímo brutálních zážitků a zkušeností přivedl k přesvědčení, že cokoli se mi děje (a to platí bezezbytku pro nás všechny), má nějaký svůj smysl. Původní tušení tohoto výstupu se postupem času změnilo ve skálopevnou jistotu. Náhody zkrátka neexistují. Samozřejmě, že nejsem tak nad věcí a nemám to tak zmáknuté, abych si to vždycky uvědomila v tom daném okamžiku. Obzvláště náročné je to v situacích, které by každý z nás raději nezažíval (a do této kategorie lze určitě zahrnout jakoukoli nemoc). Ale naučila jsem se aspoň ptát: „A to je zase co? Proč se mi to děje? Co zase dělám špatně? Co jsem nepochopila? Co jsem si nedovolila prožít, pustit, ventilovat …?“

Nemyslete si, že dopídit se k něčemu takovému jde hned, ze dne na den. Trvalo to ne týdny, ne měsíce, ale celé roky, než jsem na něco podobného byla ochotná přistoupit a to jenom u některých nemocí. No a u těch ostatních to trvalo ještě o něco déle a stále jsem na cestě. Jsem člověk velmi racionální, ale jsem i citlivá, vnímavá a učím se tuto svoji druhou část uvést do rovnováhy s rozumem, který jsem dlouhá léta víc než preferovala. A právě proto, že ten rozum nedokážu úplně hodit na vedlejší kolej, docházím si k těmto poznatkům a přesvědčením prostřednictvím řady konkrétních příkladů, které mi servíruje Osud (Život, Vesmír …) na stříbrném podnose.

Dokážu si představit čtenáře, kterého následující tvrzení ruského psychoterapeuta a homeopata Valerije Sinelnikova nadzvedne ze židle, ale já ho přesto ocituji: „Samotné bakterie a viry nejsou vůbec nebezpečné. Jsou částí okolního prostředí, částí přírody a plní svou důležitou funkci. Sami o sobě mikrobi a viry nejsou agresivní, ale když se dostávají do agresivního prostředí (a takové agresivní prostředí lze velmi spolehlivě vytvořit mj. šířením atmosféry strachu – dodávám já), stávají se chorobotvornými a toxickými.“ A na jiném místě své knihy (Dohoda s nemocí, kniha druhá) jde ještě dále: „Myslím si, že lidé sami vytvářejí nejen nemoci, ale i všechny chorobotvorné mikroorganizmy. Vytvářejí je z ničeho, z vakua, z čisté energie, využívajíce síly svých myšlenek. Jenomže tyto myšlenky jsou zhoubné a chorobotvorné. Tedy napětí, zmatek a nepořádek v kolektivním nevědomém rozumu vytváří virus nebo mikrob, jenž napomáhá vzniku nemoci.“

Předchozí výroky se týkají infekčních nemocí obecně. Lze však nalézt řadu knih, v nichž objevíte i zamyšlení nad duchovními příčinami boreliózy konkrétně. Na tomto místě nabízím jeden příklad za všechny. A vybírám výňatek z knihy R. Dahlkeho: Nemoc jako symbol, protože se mi u tohoto autora velmi líbí jeho pohled na nemoci i z hlediska astrologie. Tato nemoc konkrétně má co dočinění s planetami Mars (síla, útočnost, bojovnost, nasazení, agrese) a Pluto (smrt, přerod, úplné dno, transformace). Dále cituji:

Borelióza (bakteriální infekce přenášená kousnutím klíštětem)

Tělesná rovina: zpočátku mohou být postiženy všechny hlavní tepny (hranice, kontakt, něžnost), potom po klidové fázi může infekce přejít na orgány a nervy.

Rovina příznaků: kousnutí úskočným, malým a nebezpečně jedovatým upírem, válka na povrchu, která se později rozšíří na nejrůznější oblasti témat a postihuje také informační systém (nervový systém).

Zpracování: zabývat se plutonským principem (nechat se občas „uštknout“); vyrovnat se s vlastní úskočností; sledovat povrchové konflikty až do hloubky; vypořádat se i s tématy, která se týkají nervů (a jdou na nervy); soupeřům soupeřícím o životní energii poskytovat včas malou dobrovolnou oběť ve smyslu darů, abychom se nestali jejich nedobrovolnými oběťmi a abychom jako vedlejší efekt zabránili větším konfliktům (např. ve smyslu buddhistických darů, které dávají pomáhajícím i nebezpečným duchům).

Splnění (řešení): smíření s heslem „zemři a naroď se“ plutonského principu, který jde bezohledně až do konce; dobrovolně si nic neslevit, a to z poznání, že člověk beztak nezůstane ničeho ušetřen, a tak být připraven na všechno.

Principiální vztah: Mars – Pluto. Konec citace.

Když jsem tento text připravovala, připomněla se mi lékařka zabývající se psychosomatickou medicínou Jarmila Klímová, která poskytla řada rozhovorů a ve všech neustále přesvědčeně opakuje, že v podstatě každá nemoc je psychosomatická. Sama tento názor též sdílím.

Chceme-li pochopit podstatu a možnosti homeopatické léčby této nemoci, musíme nutně nahlížet člověka jako jednotu, která je tvořena nejen jeho tělem fyzickým, ale i řadou „těl“ jemnohmotnější povahy. K nim můžeme zjednodušeně přiřadit naše myšlenky, emoce, energie. A k léčbě je třeba přistupovat tak, že zohledníme všechny tyto „vrstvy“ lidské bytosti. Nejjednodušší bude léčba v případě, že nejporouchanější bude „pouze“ tělo fyzické. Jakmile jsou závažněji poškozeny další vrstvy, bude tento proces náročnější a s velkou pravděpodobností i zdlouhavější.

Nerada bych to nějak dále rozpitvávala, v podstatě směřuji k jedinému. Zodpovědně nelze říci, že všem lidem, kteří byli pokousáni infikovaným klíštětem, a hrozí tak rozvoj onemocnění boreliózou, bude ku prospěchu pouze jeden konkrétní lék. Je pravda, že některé léky se osvědčily ve většině případů, mají výsledky potvrzené klinickou praxí, ale o žádném z nich nelze říci, že vyřešil všechno a bezezbytku. V řadě pramenů se např. uvádí, že po každém pokousání klíštětem je správnou prevencí rozvoje onemocnění podání léku Ledum palustre. Zpravidla se zde nedoporučuje pouze jedna dávka, ale dávek několik v několika dnech. Dovedete si představit člověka, který často pracuje na zahradě a schytá několik klíšťat denně, že do sebe celou sezónu cpe tento lék čistě preventivně? A přitom je docela možné, že ten lék vůbec nepotřebuje, protože jeho celková bytost není v takovém stavu, aby rozvoj onemocnění umožnila. A když už jsme si tady opět vytvořili hypotetického pacienta (líbilo by se mi pro něj jméno Zahradník), zamysleme se spíše nad tím, proč na něj ta klíšťata neustále lezou. A zkusme si odpustit vtipné odpovědi, typu „pro nedostatek jiného vhodného materiálu“. Spíš se ptejme, proč někdo neustále narušuje jeho hranice, nerespektuje ho, pošlapává jeho důstojnost a hledejme jeho pravé „zranění“. Může se totiž stát, že náš pan Zahradník potřebuje úplně jiný lék. A když mu budeme byť v dobré víře a v jeho zájmu nutit Ledum, můžeme se taky dočkat ukázkového provingu. A takový člověk rozhodně nebude dobrým parťákem. Jenom pro představu kousek z Phatakovy MM z kapitoly Mysl: „ Zlostný, nemá dobrou náladu. Nespokojený, nenávidí blízké lidi, vyhýbá se jejich společnosti:“ Já bych to tedy neriskovala. Samozřejmě úplně jiná situace nastane v momentu, kdy má pacient jasné symptomy, která nás upozorní, že Ledum je indikované.

Začínám mít dojem, že pro některé už pro tuto chvíli stačilo. Já sama píšu tento článek po kousíčkách a s přestávkami už 14 dní a pomaličku začínám podléhat obavě, že než ho napíšu komplet, bude klíšťová sezóna pasé. 🙄 Takže mám návrh: vypněte počítač, zvedněte se, protáhněte se, běžte pohladit děti (nebo manžela či partnera), oběhněte blok, anebo dělejte cokoli, co vám udělá radost. A když budete mít chuť, ke čtení se vraťte.

Ačkoli opravdu nejsem zastáncem rutinního podávání jakýchkoli léků, pravdou je, že výraznou afinitu k léčbě následků pokousání klíštětem a následných komplikací spojených s lymskou boreliózou mají rostlinné léky z čeledi Ericaceae (vřesovcovité). Sem patří mj. výše jmenované Ledum palustre, ale také např. Kalmia latifolia, Rhododendron a méně známé Arbutus andrachne či Gaultheria procumbens, která má ve svém obraze lymskou boreliózu s postižením nervového systému. Lymskou boreliózu mají v obraze všechny výše zmiňované léky, a proto je třeba provést diferenci a správně se rozhodnut, který lék v daném okamžiku bude pro pacienta tím pravým. Obecně lze říci, že homeopatické léky jsou schopné léčit a zásadně zvrátit vývoj nemoci v jakékoli z jejích fází. Musíme však respektovat individualitu pacienta a předepisovat na jeho aktuální symptomy. Narážím tady na to, že u každého pacienta se může výrazněji projevit postižení v jedné z oblastí (což do jisté míry závisí na fázi onemocnění, ale také na osobnosti pacienta). Když budou např. nejvíce obtěžující potíže revmatické, které začaly na dolních končetinách a šíří se nahoru, lze uvažovat o léku Ledum. Pokud se bolesti pohybového aparátu budou šířit naopak směrem dolů a postižený bude navíc vykazovat problémy se srdcem, uvažujme mj. o Kalmii. Když se potíže pacienta s revmatickým onemocněním (nejen) v souvislosti s boreliózou budou výrazně zhoršovat před bouřkou, můžeme mezi favority v léčbě zařadit Rhododendron.

V žádném případě ale nejde o jediné vhodné léky. Některému pacientovi může dost dobrou službu udělat klidně i konstituční lék, v tomto případě vhodně doplněný léčbou miazmatickou. Jednoznačně lze upřednostnit léky s převahou syfilitického miazmatu (dobré výsledky má za sebou např. lék Aurum arsenicum).

A poslední slovo rozhodně neřekla ani nosoda, lék vyrobený z původce této nemoci Borrelia burgdorferi. Studiem a užitím nosod se dlouhodobě zabývá také kanadský homeopat, lektor homeopatie a autor řady knih s homeopatickou tematikou Louis Klein. Na jednom ze svých bratislavských seminářů se tímto tématem zabýval a přinesl posluchačům zajímavé informace. Ve své přednášce poukázal na velký strach hraničící často s panikou ve vztahu k této nemoci. V Kanadě používají následující vyjádření: „Strach jako jelen chycený ve světle reflektoru.“ Toto vyjádření má své logické opodstatnění. Borrelia je úzce spojena s vysokou zvěří, klíšťata se po přisátí na ni infikují touto spirochétou, kterou pak dále přenášejí. Při borelióze vzniká červený kruh na kůži – vypadá jako terč. Jelen, když uvidí reflektory auta, zatuhne vlivem paniky a strachu a v tom nacházíme jeden z významných aspektů a častých symptomů lymské boreliózy. Zatuhnutí (nefunkčnost, nepohyblivost) se může projevit na různých úrovních, nejčastěji je postižen pohybový aparát, ale také nervový systém či srdce. Následuje strach, že se nikdy nezbavím této nemoci, jsem terčem na celý život, nikdo mi nevěří, že jsem vážně nemocný. Pokud jde o zkušenosti L. Kleina, zpravidla tuto nosodu nepoužívá při léčbě jako první krok. Pacienta klasicky odebere a vybere lék podle jeho symptomů a mentálního obrazu. Nosoda se ke slovu dostává až v další fázi léčby. Možná stojí za to na tomto místě zmínit, že někteří homeopaté používají tuto nosodu (nejčastěji v potenci 200C) jako profylaxi tohoto onemocnění.

Ve výčtu léků vhodných k léčbě boreliózy bychom mohli pokračovat. Tady ale nejde o to podat vyčerpávající přehled léků a přesně popsat v jaké situaci, v jaké potenci a v jakých dávkách lék podávat. Chtěla jsem pouze naznačit, že možnosti a šance na vyléčení zde opravdu jsou. Navíc jsem přesvědčená, že pokud se rozhodnete vyzkoušet homeopatickou léčbu, neměli byste se pouštět do dobrodružné samoléčby, ale rozhodně se v tomto případě vyplatí vyhledat zkušeného homeopata a léčbu absolvovat pod jeho vedením.

A jak si notuje doporučení homeopatické léčby s duchovními příčinami nemoci? Víc než řada jiných metod. Rozhodně víc než alopatická medicína. V příčinách nemoci vycházíme ze zásadního narušení matrixu. A je to právě homeopatie, která nám dodáním jisté informace může pomoci chybu v matrixu objevit, rozklíčovat a opravit. Jde totiž o metodu, která pracuje s jemnohmotnými těly. Když tato jsou uvedena do harmonie, mají potenciál vyřešit narušení na úrovni těla fyzického.

Tak jak? Šrotuje vám to v hlavě? Rozčilujete se? Vykřikujete, že jsem blázen? Pochybujete? Pak tento článek splnil víc, než jsem od něj čekala.

Přeji vám pohodové léto. J

Bonus pro nejtrpělivější čtenáře

V minulém článku jsem psala o možnostech léčby boreliózy tinkturou z byliny štětky lékařské. Z této rostlinky existuje i homeopatický lék s názvem Dipsacus fullonum (synonymum D. sylvestris) z čeledi Caprifoliaceae (zimolezovité). Asi nepřekvapí, že i tento lék má ve svém obraze lymskou boreliózu. Níže uvádím popis tohoto léku z webu J. Scholtena Qjure.

Mysl:

–          Podrážděnost z neschopnosti

–          Smutek, škarohlídství (misantropie) zhoršené ráno, po probuzení

–          Nostalgie ve vztahu ke starým přátelstvím, starým věcem a budovám

–          Alkoholismus

–          Nesoulad mezi touhami a přáními na straně jedné a konkrétními postoji, jednáním a myšlením na straně druhé

–          Slušný a zdvořilý, snaha potlačit silné instinkty, svůj intimní život

–          Nesoulad, rozpor, propast mezi ním a ostatními, separace od společenského života

–          Sužován sexuálními touhami

–          Sny: cesty, hotel, dovolená; oheň; práce, námaha

Generálie:

–          Pocení zhoršené v noci

Fyzické tělo:

–          Infekce: lymská borelióza, bakterie

–          Oči: zánět; otok náhlý, píštěle

–          Srdce: oběhové problémy

–          Břicho: problémy

–          Konečník: anální píštěl

–          Močení: únik moči nedobrovolný, horší ráno

–          Končetiny: bolest, pravé koleno, zhoršení pohybem, zlepšení sedem

–          Záda: bolesti zad

–          Kůže: bradavice, záněty