Články
Minulý týden jsem využila příležitosti zúčastnit se třídenního semináře, který v Bratislavě pořádala Slovenská akademie klasické homeopatie. Přednášel zkušený homeopat a vynikající učitel z Anglie Dr. Jonathan Hardy. S tímto zahraničním lektorem jsem měla možnost se díky akcím pořádaným SAKH potkat již potřetí a nikdy mě nezklamal. Není pochyb o tom, že existuje spousta úspěšných homeopatů. Ale zdaleka ne všichni mají ten dar svoje poznatky a zkušenosti efektivně předávat dál. A v tom vidím obrovskou devizu Jonathana Hardyho. Jde současně o nesmírně moudrého a pokorného člověka, který své přednášky umocňuje jakousi přidanou hodnotou. Detailními analýzami případů pak vede své posluchače k bezpečné identifikaci hledaného léku.
Tuhle lahůdkovou záležitost jsem v posledních dvou měsících dělala pro obrovský zájem (a asi i tak trošku rozežranost) rodiny nejméně desetkrát. Jsem jako většina z vás, milé dámy, zaměstnaná a vytížená, a tak se snažím objevovat recepty, podle nichž vykouzlíte finální výrobek co nejrychleji, a současně hledím na to, aby suroviny co nejméně zatěžovaly náš metabolismus a pokud možno nijak brutálně neohrožovaly linii. Tuhle roládku si tak klidně mohou dopřát „bezlepkáři“, kterých bohužel stále přibývá, ale též diabetici. To znamená, že v ní není žádná mouka a žádný přidaný cukr. Ve zhruba dvaceti kouscích jsou pouze dvě lžíce medu a stopové množství marmelády bez přidaného cukru. Ty se dají dnes už bez problémů zakoupit, ale můžete vyrobit také vlastní a to i teď v zimě. Místo čerstvého ovoce použijete ovoce zmražené (rybíz, maliny, jahody …).
Nedělám to často a ani tímto příspěvkem nechci zakládat novou tradici. Nicméně bych se chtěla podělit o velkou radost, která mě opanuje pokaždé, když mám možnost být přítomna tomu zázraku, kdy pacient (i) pod vlivem homeopatické léčby nastoupí správný směr, vrátí se k sobě, pochopí smysl … a začne se uzdravovat na všech úrovních.
Kdo předpokládá, že budu doporučovat něco jako očkování, bude (asi) určitě zklamaný. To ovšem (doufám) většina pravidelných návštěvníků mého blogu ani v nejmenším nečeká.
Nevím, jak kdo, ale já jsem rozhodně fest „čichová“. V souvislosti s různými událostmi či situacemi se mi často vybavují typické vůně. Dlužno dodat, že naštěstí v mé čichové paměti jako stálice zůstávají vůně lahodící mému nosu. Na ty nevoňavé bohudík rychle zapomínám a navíc nemám tendenci je vyhledávat. Tak, jak se mi třeba Vánoce pojí s vůní jehličí, perníčků a vanilky, jaro s opojnou vůní frézií a narcisů, léto s odérem moře či čerstvě posečené trávy, doba kolem Silvestra a Nového roku mi voní po vaječném koňaku. Tahle čichová závislost vznikla už v raném dětství. Ano, už tehdy nám bylo povoleno cucnout si či vylízat štamprlku této voňavé a sladké pochoutky, obzvláště byla-li připravena podomácku babičkami nebo maminkou a obsah alkoholu byl zanedbatelný.
V prvním prosincovém týdnu jsme se vydali s mužem do naší metropole, abychom nasáli atmosféru adventní Prahy. První den jsme si za nádherného počasí opravdu užili všech krás, které naše hlavní město nabízí. Druhý den však přinesl o poznání nepříjemnější povětrnostní podmínky, jež si na sklonku dne vybraly nepříjemnou daň. Krátce po soumraku začal manžel zlověstně kašlat. Kašel byl řezavý, štěkavý, suchý a nepříjemně tahal za uši. Vybavily se mi v tom nejhorším smyslu nezapomenutelné pocity, které jsem nejednou zažívala během opakovaných laryngitid mladšího syna. Současně měl manžel horečku (neměřili jsme, ale dotyk čela byl víc než výmluvný). Manžel byl úzkostný, stěžoval si na bolest na prsou a neschopnost pořádně se nadechnout. Obléval ho studený pot, který neulevoval. Ba naopak, celý stav ještě zhoršoval, protože přes horečku u něj způsoboval krajně nepříjemný a intenzivní pocit chladu.
Pokud si potrpíte na tradice, ctíte je a k těm vánočním patří u vás i vánočka, zajisté jste vše nakoupili a s realizací samotnou ještě chvilku vyčkáte, aby byla tato pekařská dobrota z kynutého těsta – už svým názvem evokující vůni a atmosféru nejkrásnějších křesťanských svátků – nádherně měkoučká v ten pravý čas. Pokud jste však v tomto oboru začátečníci, je pro vás za pět minut dvanáct, ne-li už něco po dvanácté. Pakliže totiž máte zkušenosti v tomto směru pramalé (neřku-li vůbec žádné), je na místě tento kousek vyzkoušet nanečisto.
Nedávno mě manžel požádal o pomoc pro jednoho známého. Muž čtyřicátník, který podstoupil operaci oboustranné tříselné kýly, trpěl přes silná analgetika nesnesitelnými bolestmi. Protože léky, v jejichž účinek dosud věřil, selhávaly, oslovil manžela s dotazem, zda by na to mohla zabrat nějaká homeopatika.
Řekla bych, že podobnou zkušenost jako já udělala řada kolegů homeopatů (a nejen jich). Přijde k vám na konzultaci pacient, pro kterého máte být záchranou po nekonečném martyriu, jež podstoupil při konvenční léčbě. Podobní pacienti opakovaně navštěvují svého praktika či pediatra a opakovaně si odnášejí léky, nezřídka antibiotika, která jejich potíž dočasně odsunou na vedlejší kolej, protože se jim skutečně uleví. Zpravidla však nejde o vyléčení, ale pouze o potlačení symptomů, zatlačení nemoci někam hlouběji. Za čas se stejný problém objeví znovu a znovu, až obvykle přejde do chronického stavu. Pacient si začne uvědomovat, že tohle asi není úplně normální. Někde si něco přečte nebo dá na doporučení známého, kolegy, partnera a rozhodne se své dlouhodobé potíže řešit alternativně. Vyhledá tedy například homeopata. A čeká zázrak. Když se zázrak po první dávce prvního homeopatického léku nekoná, nezřídka to takový marod vzdá a homeopatii (či jinou alternativu) zatratí. Takového pacienta už ve své poradně homeopat neuvidí.
Už o tomto víkendu opanuje naše domovy, mysli i srdce kouzlo adventu. Nevím jak vy, ale já si tento čas posvátného očekávání nedokážu představit bez vůně vanilky. Vanilkové rohlíčky, dříve ty maminčiny, teď už dlouhé roky vlastní, patřily vždy k mým favoritům vánoční tabule a tímto svým nadšením jsem bezezbytku nakazila všechny členy rodiny. Protože se snažím vyhýbat věcem, které patří k nočním můrám nejen výživových poradců, jsem nucena k experimentům a kreativitě, tu přínosné, jindy nikoli. Dnes se s vámi ráda podělím o zdravý recept na vanilkové rohlíčky vhodný pro „bezlepkáře“, paleo dietu, s jedním drobným prohřeškem též pro SCD dietu a vzhledem k použité sladké složce i pro diabetiky.