Články
Dnes bych se ráda podělila o dva případy z praxe, v nichž hlavní a pozitivní roli sehrál lék, jehož název najdete v titulku. Dělám to rovněž kvůli svému pocitu, že je tento lék podceňován a nepoužívá se tak často, jak by si možná zasloužil. Nejde sice o žádný polychrest, nicméně dovedu si představit případy, v nichž by mohl účinně posloužit minimálně jako lék situační. A jak se můžete dočíst pod oběma případy, má celkem jasně formulovaný i mentální obraz.
V jednom malebném království žili byli královští rodiče. V zemi byl mír, lidé měli práci a za ni náležitou odměnu, pole byla úrodná, řeky a rybníky plné ryb a lesy skýtaly množství zvěře, plodů i bylinek. Všichni tu byli šťastní a spokojení. K úplnému ráji na zemi panu králi a jeho krásné a milé ženě chyběla jen maličkost – potomek. Dlouho po dítěti marně toužili, až jejich modlitby byly konečně vyslyšeny. Narodila se drobounká, ale rozkošná princezna, které rodiče dali jméno Achultet.
Začátkem července jsem se zařadila mezi účastníky Letní školy pražské Homeopatické akademie. O své zkušenosti se sem s námi přijel podělit jeden z nejznámějších kalifornských homeopatů Kim Elia.
Především zde prezentoval řadu úspěšně řešených případů z praxe své i svých kolegů, dočkali jsme se také jednoho živého homeopatického odběru. Ten byl předem plánovanou součástí programu LŠ. Co se ale naplánovat opravdu nedalo, byl případ nepříjemného impetiga, který řešila u své dcery jedna z posluchaček LŠ. Vše vlastně vyplynulo z diskuse k jednomu z Kimových případů, v němž se objevilo právě impetigo.
Někde jsem se dočetla, že speciálně zelená smootie jsou opravdovým elixírem, životabudičem a pohlazením nejen pro náš zažívací trakt, ale pro celý organismus. Inspiraci na tento konkrétní mix jsem načerpala na nedávné letní škole. A protože se mi nechtělo hledat recept, lovila jsem z hlavy a postupovala podobně jako pánové Werich a Burian v pohádce Byl jednou jeden král, tedy „přiměřeně, přiměřeně“. Když jsem pak nakoukla do svých poznámek, od původního receptu jsem se odklonila minimálně a výsledek byl přes nevábně zelenou barvu famózní. Každopádně někteří zaznamenali očistný efekt vzápětí. 🙂
Ráda bych vám dnes představila velmi starý homeopatický lék, který už dávno opustil výsluní a je (mnohdy neprávem) opomíjen ve prospěch mnohem známějšího (a často nadužívaného) homeopatického léku Calcarea carbonica. Málokdo už dnes ví, že Samuel Hahnemann, zakladatel homeopatie, provedl zkoušku tohoto léku dříve, než použil jako zdroj příbuzného léku lasturu ústřice. Jeho původním cílem bylo dopídit se k vápníku, a tak vzal vaječné skořápky, které namočil do octu. Působením kyseliny octové tak získal vápník a tuhle látku následně podrobil provingu.
Okurková sezóna se rozjíždí, všechno kolem nás dozrává (tedy to, co nám nezničil mráz a nezúročilo ptactvo) a řada českých maminek, babiček a prababiček (pánové, kteří mají tohoto netypického koníčka, prominou) v duchu okřídleného hesla, že „dobrá hospodyňka pro pírko přes plot skočí,“ zavařuje, co se dá. I když přirozeně sami sobě i našemu zdraví uděláme nejlepší službu konzumací čerstvého sezónního ovoce, je pravda, že všechno zfutrovat nedokážeme bez toho, aby nám to nelezlo i ušima. A nechat ty přebytky zkazit by bylo bohapusté plýtvání božími dary. Na mysl se mi vkrádá výňatek z vyprávění nezapomenutelného Vladimíra Menšíka: „Naše maminky byly takové hospodyňky, že zavařily všechno, co rostlo v okruhu dvaceti kilometrů, i když nám to zdaleka všechno nepatřilo.“ 🙂
Ráda bych se dnes podělila o čerstvou zkušenost s lékem vyrobeným z něžné, na první pohled křehké a nenápadné kytičky. Homeopatický lék Bellis perennis však dokáže působit neuvěřitelnou silou. Nedávno se o tom přesvědčila jedna z „mých“ novopečených maminek. Porod byl na první pohled ukázkový – v termínu, s dobře čitelnými a produktivními kontrakcemi a zdravý chlapeček se narodil asi dvě hodiny poté, co byli přijati do porodnice. Vše bylo velmi rychlé, z jistého pohledu porod snů. Nedošlo ani na obligátní klystýr a nástřih hráze. Maminka proto byla mírně natržená, ale tady se vše podařilo bez problémů zvládnout podáváním léků Arnica 30C a lokálně homeopatickou mastí obsahující kombinaci léků Calendula a Hypericum.
Doma není nikdo prorokem. Kovářova kobyla chodí bosa. Taková a jim podobná úsloví mi naskakují v mysli vždy, když mám sama sobě homeopaticky akutně pomoci. Lidem kolem rozdávám rady (mnohdy dokonce užitečné a účinné), jak zatočit s různými neduhy. Když si něco zasedne na mě samotnou, není to žádná sláva. Jasně, když nešikovně upadnu, Arnica je první volba. A pár podobných rychlých a účinných nápadů bych snad z paměti taky vydolovala. Když je ale člověk paralyzovaný bolestí, nevím jak ostatní kolegové, ale mně to zkrátka nějak nespíná.
Předkládám další výsledek mého pekařského experimentování. Je důkazem, že „mňamózního“ výsledku lze dosáhnout i se zdravějšími surovinami, bez bílé mouky a cukru. A když budete mít ve fázi formování žádaného tvaru pocit, že tohle nikdy neklapne, nevzdávejte to. Taky jsem tomuto pocitu málem podlehla, ale záhy jsem se z něho úspěšně vymanila povzbuzená myšlenkou, že díky našemu sedmihlavému slepičímu hejnu nikdy nic nepřijde nazmar. 😉
Ve vzduchu už je cítit jaro, a tak se pozvolna chystáme odložit zimníky, rozloučit se s obdobím vegetačního klidu, zimního spánku i různých nemocí, které nás často právě v tomto období více či méně sužují. A tak se pomalu, ale jistě stahují ze scény i chřipky a jiné virózy. Možná jste se v minulých měsících též dostali do obrazu homeopatického léku Gelsemium sempervirens (ne snad, že bych to někomu přála), a pokud nechybí ve vaší domácí lékárničce, snad jste ho s úspěchem i použili. Když prostudujete část obrazu tohoto léku, dojde vám, že jde o téměř přesný popis charakteristických chřipkových symptomů: slabost, únava, zchvácenost, bolest svalů, hlava je těžká, máte problém udržet víčka a sklon k závrati spojené s motáním hlavy. Když jste nuceni dojít si na toaletu, třesou se vám nohy a podlamují kolena, návaly horka se střídají se zimnicí, běhá vám mráz po zádech a v pokročilých stádiích se cítíte zcela paralyzovaní, neschopní pohybu … O tomto léku je dobré uvažovat též v případě, že se vleklé problémy pacienta datují od doby, kdy prodělal chřipku (potažmo jiné virové onemocnění), nebo ji přechodil (podobně jako u léku Influenzinum).