Lahodná roláda bez lepku a cukru

Tuhle lahůdkovou záležitost jsem v posledních dvou měsících dělala pro obrovský zájem (a asi i tak trošku rozežranost) rodiny nejméně desetkrát. Jsem jako většina z vás, milé dámy, zaměstnaná a vytížená, a tak se snažím objevovat recepty, podle nichž vykouzlíte finální výrobek co nejrychleji, a současně hledím na to, aby suroviny co nejméně zatěžovaly náš metabolismus a pokud možno nijak brutálně neohrožovaly linii. Tuhle roládku si tak klidně mohou dopřát „bezlepkáři“, kterých bohužel stále přibývá, ale též diabetici. To znamená, že v ní není žádná mouka a žádný přidaný cukr. Ve zhruba dvaceti kouscích jsou pouze dvě lžíce medu a stopové množství marmelády bez přidaného cukru. Ty se dají dnes už bez problémů zakoupit, ale můžete vyrobit také vlastní a to i teď v zimě. Místo čerstvého ovoce použijete ovoce zmražené (rybíz, maliny, jahody …).

Vyrábím ji tak, že něco přes půl kila ovoce nasypu do hrnce a velmi pozvolna zahřívám. Až začne masa bublat, stáhnu intenzitu ohřevu na minimum a velmi pomalu (podle použitého ovoce klidně dvě až tři hodiny) za občasného míchání hřeju. Smyslem je, aby se odpařilo co nejvíce vody a hmota přirozeně zhoustla. Až hustota hmoty uspokojí moje představy, odstavím ze zdroje a podle chuti vmíchám několik lžic kvalitního medu (dávám většinou dvě až tři vrchovaté polévkové lžíce na zmiňované množství ovoce, protože máme rádi kyselkavější variantu). Med by se neměl vařit, aby se zachovaly všechny cenné látky. Pak už nedávám vůbec nic. Přeliju do malých čistých skleniček se šroubovacím uzávěrem, obrátím dnem vzhůru, nechám vychladnout a uložím do lednice. Uzavřené zde vydrží několik týdnů (za předpokladu, že nebudete takoví mlsouni jako Dáda P. v pohádce O princezně, která ráčkovala a nebudete ji nabírat prstem – ačkoli v tom případě ji stejně zkonzumujete dřív, než se stihne vydekorovat nějakou plísní). Tuhle „marmeládu“ můžete použít i jako vhodný základ na ochucení jogurtů, na palačinky …

Co budeme potřebovat?

4 větší vejce

2 polévkové lžíce kvalitního kakaa

2 lžíce kvalitního medu

½ čajové lžičky jedlé sody

Špetku soli

Marmeládu bez cukru

2 kelímky 40% smetany ke šlehání

Postup:

Oddělíme bílky od žloutků.

Ke žloutkům přidáme 2 vrchovaté lžíce kakaa a 2 lžíce medu.

Tuto směs několik minut intenzivně mícháme – výsledná hmota by měla mírně zhoustnout a nabýt na objemu. Ke konci vmícháme zlehka sodu.

Tento krok zabere zhruba 4 minuty, tedy přesně tu dobu, během které mi šikovný robot ušlehá hustý sníh z odložených čtyř bílků. Nemáte-li soběstačného pomocníka, příprava se vám zhruba o ony 4 minuty protáhne, protože bílky budete muset vyšlehat následně. K bílkům přidejte špetku soli.

Přehřejeme troubu na 200°C (používám horkovzdušnou) a připravíme na plech pečicí papír.

Do kakaové hmoty velmi jemně a po částech vmícháme ušlehaný sníh.

Stěrkou rovnoměrně rozetřeme výslednou hmotu na pečicí papír.

Pečeme na 200°C 8 – 10 minut (záleží na troubě).

Krátce po vytažení z trouby (ještě hezky zatepla) oddělíme plát od pečicího papíru (můžete si opatrně pomáhat nožem). Postupujte pomalu a trpělivě, v tomto (a pak ve správně husté šlehačce) tkví záruka vašeho cukrářského triumfu! Nějaké rolování je pak už brnkačka. 😉

Jakmile plát vychladne (jde to velmi rychle), potřeme ho tenkou vrstvou marmelády.

Ušleháme šlehačku do náležité hustoty. Mému inteligentnímu pomocníkovi to trvá něco přes dvě minuty. Tady je opravdu nutná opatrnost – šlehačka musí být natolik hustá, aby netekla, ale zase je třeba dávat pozor, abychom z ní nevyrobili předstupeň másla. Mám vyzkoušené, že vážně není třeba žádných ztužovačů a už vůbec ne cukru! Stačí zkrátka správně ušlehat.

Hustou šlehačku rovnoměrně rozetřeme po kakaovém plátu a opatrně (přitlačujeme tak akorát) srolujeme do finálního tvaru.

Uložíme do chladu. Pokud jste nedočkaví, klidně si rovnou můžete ukrojit nevzhledné okraje, které by vám asi stejně bylo stydno někomu servírovat. Je ale lépe aspoň hodinku počkat, až se všechny chutě spojí, korpus náležitě zvláční a bude se dočista rozplývat na jazyku.

Garantuji vám, že tahle lahůdka vám dlouho místo v lednici zabírat nebude.

Existují různé varianty náplně – lze vyzkoušet tvaroh, mascarpone s kokosem, zakysanou smetanu nebo samotnou marmeládu. U nás nejvíce frčí varianta šlehačková.

Ve výzdobě se můžete také vyřádit a popustit uzdu fantazii. Pro náhledový obrázek jsem roládu posypala mandlovými lupínky a dovnitř jako korálky naskládala mrazem sušené maliny (mají vynikající absorpční schopnosti, vytáhnou ze svého okolí vlhkost a dáte-li jim šanci uležet se, chutnají téměř jako čerstvé). Opravdoví fajnšmekři mohou dezert zlehka přelít třeba vaječným likérem (vyzkoušeno).

Celá příprava vám ani jako začátečníkům (pokud tedy kuchtíte ve vlastní kuchyni a přesně víte, kde co máte) nezabere více jak hodinu. Až ji budete dělat potřetí, s přehledem se vejdete do 40 minut i s pečením (případně i úklidem).

Nechejte si chutnat a pamatujte, že u této delikatesy platí víc než kdekoli jinde heslo: „Kdo zaváhá, než..e!“