Horečka – nepřítel, nebo pomocník?

S příchodem nevlídných a sychravých dní bychom měli být připraveni na větší frekvenci různých infektů. V souvislosti s tím vám nabízím pár užitečných informací a rad, jež souvisejí s horečkou, která tato onemocnění často doprovází.

Vyjděme z tvrzení, že HOREČKA NENÍ NEMOC, ale smysluplná reakce organismu v boji proti infekci. U většiny dětí do jistého věku, přesněji do doby než se dostanou do kontaktu s jakoukoli potlačující terapií, funguje horečka velmi spolehlivě a efektivně. Každý rodič má jistě nejednu zkušenost se situací, že dítěti velmi snadno vyšplhá horečka do závratných hodnot a dítě tento stav většinou dobře zvládá. Pokud je pak horečku kolem 39°C schopen vyprodukovat starší člověk, měli bychom tento stav vnímat jako známku vitality a funkčního imunitního systému, k čemuž tedy rozhodně nejsme konvenční medicínou a ostatně ani reklamami na různé druhy antipyretik vedeni.

Proč potřebujeme horečku, když chceme být úspěšní v boji proti infekci? Každý lékař by měl vědět (a já optimisticky věřím, že skutečně ví, pokud si najde prostor k zamyšlení), že se při horečce zrychluje metabolismus včetně detoxikační činnosti jater. Horečka současně mobilizuje a aktivuje imunitní systém, který rozhodující měrou participuje na boji s infekcí.

Co se tedy stane, když v tomto probíhajícím boji dodáme tělu antipyretika (látky snižující horečku)? Prostě a jednoduše oklameme vlastní mozek. Jak tomu máme rozumět?

Když kdekoli v těle začne probíhat zánětlivý proces, dochází k vyplavení tzv. mediátorů zánětu do krve. Jakmile tato doputuje do mozku (konkrétně mozkového termoregulačního centra), následuje „povel“ ke zvýšení tělesné teploty, přičemž teprve horečka kolem 39,5°C je schopna účinně likvidovat viry, bakterie a další původce nemocí a bránit jejich dalšímu množení. Takže si představte, že tato situace skutečně nastala. A nyní přistupuje aktivní a starostlivý pečovatel, který ve snaze ulevit podá nemocnému antipyretikum. Nemá zpravidla nejmenší tušení, jakou medvědí službu nebožákovi poskytuje. Veškerá antipyretika totiž fungují tak, že blokují mediátory zánětu. Tím pádem po jejich požití dostává termoregulační centrum v mozku FALEŠNÝ SIGNÁL, že zánět ustoupil (není mediátorů, není tedy zánětu), a UMĚLE sníží horečku.

Z výše popsaného by nám mohlo být mnohem zřejmější a pochopitelnější, že jde o řešení dočasné a jakmile hladinka léku vyprchá, celá situace se opakuje. A také je snad mnohem zjevnější, proč se nemoc léčená (ve skutečnosti pouze potlačovaná) antipyretiky vleče mnohem déle, než kdybychom nechali náš moudrý imunitní systém dělat svou práci, chovali se jako nemocní a léčbu řešili režimovými opatřeními (klid na lůžku, dostatek spánku, doplňování tekutin, lehká strava v omezeném množství, aby se organismus nevyčerpával složitým trávením, doplnění vitamínů …) a třeba se zkusili zamyslet nad tím, čím jsme si nemoc „zasloužili“, k čemu ji „potřebujeme“ a co můžeme do budoucna udělat pro to, abychom stonali co nejméně.

Přimlouvám se také za systematickou práci na sobě, co se týká našich strachů. Strach z nemoci, z nakažení, z epidemií prokazatelně oslabuje imunitní systém. Na cestě za zvládnutím podobných strachů může být vaším skvělým průvodcem např. také konstituční homeopatická léčba či Bachova květová terapie. Naučme se důvěřovat vlastnímu tělu a jeho moudrosti. Byli jsme stvořeni dokonale. Osobně věřím tomu, že každý organismus, který je schopen vygenerovat nemoc, v sobě současně obsahuje síly a mechanismy, které jsou schopny nemoc vyléčit. Zdravě tělo otužujme, dopřejme mu dostatečný pohyb i relaxaci, dodejme mu vše, co potřebuje, a ono si pak poradí. A nezapomínejme, že stále platí: veselá mysl – půl zdraví. A horečku se postupně naučme přijímat jako pomocníka.

Horečka v bodech

Jak je to s normální tělesnou teplotou a kdy mluvíme o horečce?

• Normální teplota se pohybuje mezi 36 – 37°C
• Mezi 37 a 38°C mluvíme o zvýšené teplotě
• Při teplotě nad 38°C hovoříme o horečce
• I normální tělesná teplota se v průběhu dne mění
• Nejnižší teplotu máme ráno – optimální teplota je pouze v centru, periferie jsou chladnější
• Během dopoledne se „nahřívají“ i periferie, cítíme se zahřátí a výkonnější, v poledne je optimální rozložení tělesné teploty
• Večer je chladnější střed těla, periferie jsou teplejší

Základní informace o horečce

• Smysluplná reakce těla
• Signalizuje fungující imunitní systém → tělo bojuje s infekcí
• Horečka kolem 39,5°C likviduje viry a bakterie a brání jejich množení
• Nástup horečky = „natápěcí“ fáze → může se objevit zimnice (periferie jsou ještě nezahřáté) a bolesti (zejména hlavy, ale i např. končetin) → nepodávat antipyretika
• Druhá fáze horečky → prohřáté jsou i periferie, většinou ustupuje zimnice i bolest → možno podat antipyretika či udělat zábaly (nejlépe na končetiny, lýtka a předloktí)

Kdy s horečkou k lékaři?

• Horečka během dne několikrát prudce vystoupá a poklesne (bez antipyretik)
• V druhé fázi horečky přetrvávají silné bolesti hlavy (je třeba vyloučit meningitidu)
• Na kůži se objeví skvrny (krvácení do podkoží)
• Při dušnosti a závažných dýchacích potížích
• Pokud postižený trpí nějakým vážným chronickým onemocněním (srdce, jater, ledvin apod.)
• Pokud teploty nad 39°C trvají déle jak 4 dny
• Pokud jde o kojence mladšího 3 měsíců
• V případě, že se stav nemocného vypadá závažně a není přitom ani zvýšená teplota
• Pokud máte strach

(Foto: zdravi-nemoc.cz)