Homeopatické medové perníčky

Nebude to dlouho trvat a naše dny ovládne advent. U nás doma k tomuto času patří nejen čančání interiéru, záplava svíček, pohoda, vůně, zklidnění, natěšené očekávání bílých svátků, ale také výroba medových perníčků.

 Nebojte se prosím toho slova homeopatické. Když bychom totiž vycházeli z hlavního argumentu skeptiků, že v homeopatikách není ani molekula účinné látky, mohlo by to některé gurmány minimálně zneklidnit. 😉 Slibuji vám, že účinná látka, která způsobí orgie pro vaše chuťové pohárky, je nefalšovaně hmotná. Žádné ředění. Tento recept vychytávám a upravuji celá léta. A s homeopatií má vlastně společné jen to, že těsto dynamizuji, rozuměj: důkladně s ním mlátím o podložku. K tomuto kroku jsem dospěla v době svých homeopatických studií a postoupila jsem tím myslím na vyšší level. Všechny ingredience se tak důkladně spojí a výsledná hmota je nádherně hladká.

A pak ještě mohu garantovat sama za sebe velkou dávku lásky, kterou do jejich přípravy vkládám. Tahle aktivita mě totiž neskutečně baví, uvolním se při ní, popustím uzdu svojí fantazii a dokonale si pročistím hlavu, a tak ji dělám opravdu s láskou. Ne protože musím, ale protože prostě chci. A proto medové perníčky o Vánocích u nás musí být, kdyby čert na koze rajtoval. Nejen pro hlavní cílovou skupinu konzumentů, ale také pro mě jakožto výraz seberealizace a tvořivosti. Děti už sice odrostly, ale medové pochoutky vonící po skořici, badyánu, hřebíčku a dalším koření se dosud nevzdaly. Navíc se rozrostly řady vnuků, a tak zvonečků, stromečků, srdíček, hvězdiček, sněhuláků a svíčiček není nikdy příliš.

Protože se někteří konzumenti v uplynulém roce posunuli dále ve svém vztahu ke zdraví a kvalitě potravin, opět mě to vyburcovalo k úpravám původního receptu. Letos jsem se poprvé pokusila všechny původní suroviny nahradit zdravějšími variantami a nedočkavě jsem čekala na výsledek. Degustátoři prvních zdravých kousků nešetřili slovy chvály (na rozdíl od reakce, která následovala po ochutnání nedávno upečené „zdravé“ jogurtové bábovky, na níž si nakonec pochutnaly naše slepice; no nic, budou biovejce 😉 ).

Co budeme potřebovat (na cca 1 kg těsta, 3 – 4 plechy – podle tloušťky vyváleného těsta)

500 g hladké mouky (nově: celozrnná špaldová jemně mletá)

200 g moučkového cukru (nově: třtinový nerafinovaný v bio kvalitě – doma mletý)

2 polévkové lžíce kakaa (nově: nepraženého kakaového prášku v bio kvalitě)

3 polévkové lžíce perníkového koření (používám hotové směsi – buď Medový perník od Kotányi, nebo Perníkové koření od Vitany, existují totiž i méně kvalitní směsi, které obsahují cukr – čtěte složení)

1 vrchovatá čajová lžička jedlé sody

100 g tuku (nově: přepuštěné máslo Ghí v bio kvalitě)

3 polévkové lžíce medu (od spolehlivého včelaře)

2 celá vejce (máme od vlastních slepic z volného výběhu, příležitostně živené bio bábovkami)

1 celé vejce na potření upečených perníčků

Krok za krokem

Nejdříve důkladně promícháme všechny sypké přísady.

Pak přidáme máslo, med a vejce.

Nejdřív se vše snažíme spojit v míse (zpočátku vařečkou, já posléze „hňahňám“ rukama; samozřejmě by bylo možné zapojit hnětač či jinou technickou vychytávku, ale zakládám si na tom ručním zpracování). A nezoufejte. Zejména jako začátečník jsem nejednou podlehla dojmu, že tohle nikdy spojit nepůjde.

Až to jakžtakž drží pohromadě, vysypeme na kuchyňskou desku a „hňahňáme“ tak dlouho, až se to krásně spojí, těsto je lesklé, nelepí se – trvá to i 20 minut. Úplně nakonec s těstem z výšky 10 – 15x energicky prásknu (neházím to na zem, na tu pracovní desku to úplně stačí, i tak občas přítomní mají pocit, že se boří dům; jo, ránu mám dobrou).

Dbám na to, aby všechny suroviny měly před zpracováním pokojovou teplotu (vše vytáhnu ze spíže a lednice asi tak půl hodiny před vlastní přípravou).

Je nutné těsto nechat alespoň 1 hodinu odležet v lednici. Většinou si ale těsto dělám 1 – 2 dny předem.

Před vykrajováním vyválíme plát asi 2mm silný. Na pracovní desku nic nedávám (nepodsypávat moukou!), ale těsto si přikryju potravinovou fólií – vyválí se krásně dohladka a navíc se nelepí na váleček.

Na plechy dáme pečicí papír a vykrájené tvary pokládáme ve vhodných rozestupech – počítejte s tím, že perníčky by měly naskočit (pokud tedy nezapomenete na sodu).

Troubu (mám horkovzdušnou) předehřejeme na 160°C a pečeme cca 15 minut. Rozhodně troubu neotvírejte dřív jak za deset minut. Doba pečení je samozřejmě závislá na tom, jak máte perníčky vysoké. Když vyválíte těsto hodně na tenko, je třeba čas trochu ubrat, aby se na krajích nepřipekly a nebyly zbytečně moc „křupavé“.

Hned, jak je vytáhneme z  trouby (ještě horké), potíráme hotové perníčky rozšlehaným vajíčkem – jsou pak nádherně lesklé.

Poté necháme vychladnout a naskládáme do krabice, případně konzumujeme. Tyhle perníčky jsou měkké hned po upečení. Garantuji vám, že vypadají úchvatně i bez jakéhokoli zdobení. Pokud se však chcete umělecky realizovat, ideální je zdobení bílkovou polevou. Je samozřejmě možné použít i různá potravinářská barviva, aby byly perníčky pestřejší a veselejší. Této variantě dávám přednost u perníčků velikonočních. Vánoce, které si pamatuji z dětství, ve mně evokují třpytivou sněhovou peřinu, a tak léta zůstávám věrná bílé.

Poleva

Připravíme si 140 gramů moučkového cukru (2x prosátého přes husté sítko), 1 polévkovou lžíci čerstvé citronové šťávy, 1 bílek (šťávu lijeme opět přes husté sítko, bílek přes ně propasírujeme – chvilku to trvá). Asi si říkáte, že to teď tím cukrem celé pošleme k šípku. Taky mě to napadlo, a tak jsem opět experimentovala. Použila jsem na jemno namletý třtinový cukr. Je pravda, že v počáteční fázi šlehání jsem posmutněla, protože hmota nevypadala vůbec vábně. Do vytoužené bělosti měla opravdu dost daleko. Když jsem však polevu vyšlehala (šlehám ručně vidličkou, několik minut to zabere, než dosáhnu žádoucí hustoty), byl výsledek víc než uspokojivý. Ostatně můžete posoudit na náhledovém obrázku.

Dobrou chuť a láskyplný a voňavý advent.  🙂

Jak se objednat?

606 656 289, 702 042 323