Co jste možná nevěděli o hypertenzi

Když začnete pátrat po duchovních příčinách jakékoli nemoci, nastudujete spoustu literatury, obrátíte se prostřednictvím jejich knih na odborníky tuzemské i zahraniční, dřív nebo později nutně dospějete k závěru, že ti lidé snad od sebe navzájem opisovali. Když se pak rozhodnete dohledat informace o autorech, zjistíte, že jde povětšinou o lidi velmi vzdělané, myslím teď vzdělané ve vědách, které jsme si zvykli označovat jako exaktní. Jsou mezi nimi nezřídka také inženýři, lékaři a nositelé řady dalších akademických titulů. A když zvážíte, že napsat knihu s takto vážným tématem tak, aby to mělo hlavu a patu, těžko zvládne člověk bez zkušeností a praxe, mělo by vás to, i když patříte mezi nevěřící Tomáše, minimálně přivést k zamyšlení a alespoň umírněnému výstupu, že na tom asi něco bude.

Zaměříte-li se pak na duchovní příčiny hypertenze (vysokého krevního tlaku), nebude tomu jinak. Někteří autoři jsou při vyjmenovávání těchto příčin velmi strozí, jednoznační, prvoplánoví a většinou si neberou servítky. Prostě vám to napálí naplno. Druhá skupina pak ráda využívá sofistikovanější přístup, kdy se svoje závěry snaží čtenáři předložit ve formě jazyka plného metafor, přenesených významů, přirovnání a kladou tak větší důraz na čtenářovu fantazii i jeho schopnost tato obrazná vyjádření rozklíčovat. Snaží se tedy poeticky sdělit pro někoho krutou, nepochopitelnou a nepřijatelnou realitu, že i za tento neduh si samozřejmě můžeme sami. Já se pokusím tak nějak balancovat mezi těmito dvěma póly. Co byste také čekali od téměř archetypální Váhy. 😉

Mrkněme tedy na lidi trpící vysokým tlakem. Když vyjdeme z fyzické úrovně, týká se tento problém převážně srdce jako pumpy, krve jako životadárné tekutiny a cév jako transportního prostředku (když tedy maličko upozadíme tzv. sekundární hypertenzi, která má co dočinění s ledvinami). Lidé trpící hypertenzí jsou nejen vystavováni velkému tlaku, ale zpravidla i sami velký tlak vyvíjejí. Jak na svoje okolí, tak sami na sebe. Potřebují všechno a všechny kontrolovat, cítí se zodpovědní nejen za sebe, ale nezřídka za všechno a všechny. Musí mít obvykle poslední slovo. Těžko přijímají názory jiných, protože ten svůj považují za jediný správný. A nedejme se zmást tím, že tuto skutečnost nemusejí vůbec dávat explicitně najevo. Jde často o lidi, kteří nedokážou správně využít a nasměrovat vlastní agresivitu. Tu samozřejmě máme v sobě všichni, ale ne všichni si ji v sobě hromadíme, pěchujeme, tlačíme ji tam, kde může působit destruktivně. Lidé trpící vysokým tlakem se nezřídka dokáží nebývale rozohnit kvůli naprostým banalitám, věcem a situacím, jejichž průběh nejsou schopni sami ovlivnit. Těžko chápou, že je zbytečné se trápit a zatěžovat se tím, co není v jejich silách změnit. Nemocní s vysokým tlakem by se každopádně měli naučit naslouchat jiným, připustit, že nemohou rozumět všemu a všechno a všechny ovládat a v neposlední řadě, že nenesou zodpovědnost za všechno a všechny, ale pouze sami za sebe. A protože žijeme v duálním světě, také onemocnění hypertenzí odráží a obsahuje dvě krajní polohy. Vedle člověka, který působí rázně a budí dojem, že je mistrem světa, může vysokým krevním tlakem trpět i ten, kdo je dlouhodobě vystaven trvalému tlaku zvenčí. Tento typ člověka by měl pochopit, že jde o neudržitelný a se spokojeným a dlouhým životem neslučitelný stav. Měl by se k nátlakovým situacím a lidem postavit čelem a pokusit se o ofenzivní řešení. Není to jistě myšleno tak, že si dojdu za někým, kdo ve vztahu ke mně působí jako diktátor, uzurpátor, tyran, trvale na mě tlačí a dám mu ránu pěstí. (I když někdy jedna dobře mířená rána je lepší než dlouhé vysvětlování, jak tvrdí někteří.) Jde spíš o to rozvíjet komunikaci, dát najevo, že takto tedy ne, že tady jsou moje hranice a za ně už se tlačit nenechám …

V homeopatii objevíme řadu léků, které mají ve svém obraze hypertenzi. Tento neduh samozřejmě může různé lidi zatěžovat různou měrou a najdeme ho jako symptom u řady polychrestů a pak u léků se specifickou afinitou k srdci a vaskulárnímu systému. Ale když budeme hledat opravdu těžké případy hypertenze, okruh vhodných léků se zúží. Z minerálních léků se zkušenému homeopatovi vybaví např. Aurum metallicum, Natrum muriaticum, Sulphur, Baryta carbonica, Cuprum, Argentum nitricum, Kalium carbonicum a řada dalších. Ze zvířecích léků hned naskočí některé léky hadí ((Lachesis, Naja, Cenchris) či pavoučí (Latrodectus mactans). A pokud jde o říši rostlinnou, nejvíce účinných prostředků najdeme tam, kde v obraze léků převažuje mužská, tedy jangová kvalita. V systému izraelské homeopatky Michal Yakir tedy můžeme hledat např. v pátém (Crataegus) a zejména pak šestém sloupci (Belladonna, Ignatia, Nux vomica, Spigelia, Digitalis, Veratrum album, Strophanthus, Arnica). Léčba hypertenze by nikdy neměla probíhat tak, že předepisujeme pouze na tento symptom či diagnózu. Lék je jako vždy třeba vybrat s ohledem na celkovou pacientovu konstituci, tedy na jeho potíže na úrovni fyzického těla, s přihlédnutím k jeho emočnímu nastavení a mentálním charakteristikám. V obzvláště závažných a odůvodněných případech lze k léku konstitučnímu přidat lék orgánový, popř. lék miazmatický.

Svým klientům s hypertenzí kromě jejich celkového léku vždy doporučuji také užívání tkáňových solí. Ty volím zase s ohledem na konkrétní potíže pacienta, ale většinou lze uvažovat o Nat mur,  Mag phos, případně také Kali mur, pokud má pacient současně problémy se zvýšenou srážlivostí krve.

Mám mezi svými pacienty muže v čerstvě důchodovém věku, stále aktivního, u něhož se objevují výrazné aurické rysy, ale nezapře v sobě ani charakteristiky sulphurické. Kromě jiných potíží se více jak patnáct let léčí na hypertenzi alopatickými léky. Užívá celkem tři preparáty a předepsaný měl také  Anopyrin. Kromě hypertenze trpěl dalšími srdečními problémy – palpitacemi, arytmií, fibrilacemi síní. Když mu zjistili posledně jmenovanou dg. a lékař doporučil užívání Warfarinu, navrhla jsem pacientovi, aby si důkladně nastudoval příbalový leták a vzal v potaz, že tento „lék“ původně sloužil jako jed. Po prostudování tohoto výživného čtení se rozhodl lék neužívat. Ke konstituci jsme přidali TS (pro tento případ Kali mur, Mag phos a Nat mur) a na potíže s fibrilacemi jsme vše doplnili homeopatickým lékem Strophanthus v nižší potenci. Po několika měsících léčby se při kontrolním vyšetření ukázalo, že fibrilace téměř zmizely.

Nevím úplně přesně, čím se to stalo (neskromně si myslím, že svou roli sehrála i homeopatická léčba), ale tento muž se nedávno rozhodl pro zásadní změnu svého životního stylu i způsobu stravování. Navštívil nejmenovanou instituci, kde si nechal udělat důkladnou analýzu svého zdravotního stavu a navrhnout jídelníček na míru. Snaží se vše dodržovat více jak dva měsíce, nečiní mu to údajně žádné potíže, cítí se mnohem lépe, shodil dosud 13 kg. Zásadně pacientům nedoporučuji, aby okamžitě vysadili alopatické léky. Dávám zodpovědnost do jejich rukou a směruji je k tomu, že pokud se budou cítit během homeopatické léčby lépe, ať sami začnou snižovat dávky, popř. léky vysazovat po konzultaci s lékařem. Zmiňovaný pacient dostal svůj profil zhodnocený také lékařem. Ten ovšem zdůraznil, že není součástí oficiálního zdravotnického zařízení, a že tudíž nemůže klientům navrhovat ani zakazovat žádné alopatické léky. Jenom mu důrazně doporučil, ať si zevrubně prostuduje příbalové letáky všech tří léků, které dlouhodobě užívá k léčbě hypertenze. To tento muž nikdy v minulosti neučinil, protože bezmezně důvěřoval svému lékaři. Věřil, že když bude poctivě brát léky v doporučeném dávkování, nemůže se nic stát.  Když se však do tohoto neradostného čtení pustil, uvědomil si, že ve větší či menší míře trpěl téměř všemi NÚ (snad s výjimkou impotence). Rozhodl se tedy, že se pokusí z těchto okovů vymanit postupným snižováním dávek při současné léčbě homeopatické a dodržování všeho, co mu doporučili v dané instituci. Na tomto místě bych ráda poděkovala právě tomuto klientovi, který mě inspiroval k napsání úvahy, kterou právě čtete.

A ještě jedna zajímavost. U výše probíraného klienta se mi podařilo získat hodinu a místo narození. Měla jsem tak možnost nahlédnout do jeho horoskopu nativního (v době narození) a mrkla jsem také na tranzity. Je tam toho víc, co neuvěřitelně koresponduje s jeho povahou i životními peripetiemi. Ale tady opravdu nejde o zevrubný astrologický rozbor. Dovolím si zde pouze poukázat na jeden dlouhodobý tranzit, který se týká Pluta, hluboce transformační planety. V letech 2008 – 2026 mu tato planeta tranzituje přes 6. dům. Ten se stručně řečeno týká každodenních rutinních záležitostí, úkolů, povinností, práce a také otázek přístupu ke zdraví, potažmo k nemocem a způsobům jejich léčby. A Pluto má opravdu potenciál jít ve změnách až na dřeň. To není, jako že se něco změní, to je hluboká a zásadní transformace. Může se projevit jako silná regenerující energie, která z fyzického pohledu jde až na úroveň buněk a představuje tak úplnou fyzickou obnovu. Mimo jiné tomu může pomoci zásadní změna stravovacích návyků a životosprávy celkově. A nabízí se také změna způsobu léčby – od bezvýhradné důvěry v alopatii k alternativním směrům. Takže držme palce. 🙂

Možností jak najít cestu sám k sobě, pochopit smysl všeho, co se nám děje (včetně našich nemocí), je nekonečně mnoho. Nemusíme nutně znát a využívat všechny, to by ostatně ani dost dobře nešlo. Ale musíme chtít, musíme hledat, protože jedině tak lze nacházet. Nemůžeme čekat, že někdo zásadní věci týkající se bytostně nás samotných udělá za nás. Přeju motivující a úspěšné hledání. 🙂