Články
Svého času jsem se zařekla, že téma očkování už opustím a nebudu se k němu vracet. Vyjadřovala jsem se k němu v minulosti nezřídka na sociálních sítích i na svém blogu. Pak už jsem jen podepisovala různé petice na podporu dobrovolnosti v otázkách očkování. Předsevzetí mi vydrželo poměrně dlouho, bezmála dva roky. Když už ale čtete slova titulku, je vám jasné, že slibu, který jsem dala sama sobě, asi nedostojím.
„Slzám dát průchod je vhodné, pláčem se zbavujeme hněvu.“ Publius Ovidius Naso
„Pláč uleví ve strastech.“ Seneca
„Smích a pláč jdou ruku v ruce, jsou součástí jednoho jevu – autentického bytí v pravdě.“ Osho
„Bylo by to k smíchu, kdyby to nebylo k pláči.“ Jan Werich
„Slzy jsou pro duši tím, čím je pro tělo mýdlo.“ Židovské přísloví
Před několika lety jsem poprvé stanula tváří v tvář čítankovému obrazu léku Plutonium. Tím obrazem byl neutěšený stav mého syna, který tou dobou prodělával hodně dramatickou ataku autoimunitního onemocnění. Tehdy jsem se k popisu léku dostala v knize Patricie Le Roux Radioaktivní substance v homeopatii.
Tento homeopatický lék vyrobený napotencováním sopečného prachu nejznámějšího islandského vulkánu je mezi širokou homeopatickou veřejností znám především jako specifický lék na patní ostruhu. Jeho záběr je však mnohem širší.
Za využití sopečného prachu v homeopatii vděčíme londýnskému lékaři Dr. J. J. Garthu Wilkinsonovi (1812 – 1899). Ten si v předminulém století během svého putování po Islandu všiml, že ovce pasoucí se na svazích sopky mají nápadně velké množství exostóz, zejména v oblasti čelistí. Současně se ukázalo, že u stád krav a ovcí spásajících stejný terén se ve velké míře setkávali s problémem vysychání mléka.
Loni v říjnu mě navštívila maminka s dvouletým děvčátkem. Hlavním problémem, který chtěli rodiče řešit homeopaticky, byla alergická reakce na mléčné výrobky. Holčička byla téměř do dvou let kojená, drobnějšího vzrůstu a problém s alergickou reakcí se poprvé objevil poté, co se asi 7 měsíců před první návštěvou u homeopata dostala do kontaktu s kravským mlékem. Dívenka tehdy ochutnala mléčnou kaši maminky a reakce byla téměř okamžitá – kolem úst, kde zůstala napatlaná kaše, se objevily velké zarudlé fleky, a navíc jí oteklo okolí očí. Velmi dramaticky také reagovala na kojenecké sušené mléko (Nutrilon), které obloukovitě zvracela a následně odmítala, stejně jako veškeré mléčné výrobky. Měla k nim vyloženě averzi (a bylo prakticky jedno, zda je výchozí surovinou kravské či kozí mléko, odmítala dokonce sójový jogurt). Jediné, co byla schopna občas pozřít, byl tvrdý sýr.
Tomuto článku by možná i slušel nadpis „Není malých léků“. A pod to by se podepsal asi každý, kterému některý z „malých“ homeopatických léků výrazně pomohl a ulevil od všemožných útrap.
V dnešní době budete stěží hledat ženu, která by si tento hormon (respektive jeho syntetickou formu) nespojila s porodem. Stalo se bohužel smutným faktem, že se tímto hormonem vůbec nešetří a leckde se při porodu používá rutinně. Jistě, u nejedné ženy může jeho aplikace výrazně ukrátit několikahodinové trápení během nepostupujícího porodu. Ale určitě by mělo jít až o krajní řešení. Neboť jeho podáním může dojít i k jistým „nežádoucím“ účinkům.
„ … Prosím vás, ještě jsem se chtěla poradit. Dcera má jít na očkování, myslím, že je to nějaká třetí dávka v 10 letech. Já jsem jí vždycky týden před očkováním a týden po očkování dávala homeopatikum Thuja 9CH. Myslíte, že je to OK?“
Upřímně si myslím, že není.
Dnes bych se ráda podělila o dva případy z praxe, v nichž hlavní a pozitivní roli sehrál lék, jehož název najdete v titulku. Dělám to rovněž kvůli svému pocitu, že je tento lék podceňován a nepoužívá se tak často, jak by si možná zasloužil. Nejde sice o žádný polychrest, nicméně dovedu si představit případy, v nichž by mohl účinně posloužit minimálně jako lék situační. A jak se můžete dočíst pod oběma případy, má celkem jasně formulovaný i mentální obraz.
V jednom malebném království žili byli královští rodiče. V zemi byl mír, lidé měli práci a za ni náležitou odměnu, pole byla úrodná, řeky a rybníky plné ryb a lesy skýtaly množství zvěře, plodů i bylinek. Všichni tu byli šťastní a spokojení. K úplnému ráji na zemi panu králi a jeho krásné a milé ženě chyběla jen maličkost – potomek. Dlouho po dítěti marně toužili, až jejich modlitby byly konečně vyslyšeny. Narodila se drobounká, ale rozkošná princezna, které rodiče dali jméno Achultet.